Vidlákovy kydy: Kdo by to byl čekal…

Svůj článek o slovenských volbách začnu jedním důležitým faktem. Od začátku do konce tyto volby neměly žádného výrazného hegemona. Progresívnému Slovensku i SMERu volební průzkumy přiznávaly voličskou podporu kousek přes dvacet procent. Porovnejte to s naším Andrejem, kterému některé průzkumy přisuzují i pětatřicet. To je obrovský rozdíl. Slovenské volby měly podle průzkumů svojí „velkou trojku,“ což jsou Fico, Šimeček a Pelegrini a pak spoustu menších stran u kterých nebylo jisté, jestli se do Národné rady vůbec dostanou.

Fico a Šimeček potřebovali hrát o vítězství, protože vítěz dostane svůj první pokus na sestavení vlády. Pelegrini mohl být v klidu, protože to bude právě jeho HLAS, bez kterého se neobejde ani SMER ani PS, takže každopádně to bude Pelegrini, který na těchto volbách nejvíc vydělá. Mezi těmi ostatními se hrálo o to, kdo se tam vůbec dostane, bude osloven těmi velkými a sehraje roli jazýčku na vahách. Jak konzervativci tak progresivisti mají mezi malými stranami želízka v ohni.

Od začátku bylo jasné, že důležité bude každé procento a o vládě rozhodne nějaká naprostá blbost, která posune preference o pár hlasů. A od začátku bylo zřejmé, že bez ohledu na vítěze voleb, skutečným vítězem bude Pelegrini, bez kterého se žádná vláda poskládat nedá. Že by se Fico nakonec dal dohromady s Progresívným Slovenskem, to je fantazie na úrovni dávné opoziční smlouvy mezi Klausem a Zemanem. Nedovedu si to představit.

Ještě dodám, že na Slovensku nejsou v těchto volbách žádné okrsky. Každá strana prostě dodá svůj seznam sto padesáti kandidátů a z nich volí lidé v Bratislavě i v Humenném. Tamní volby jsou mnohem víc o „univerzálních osobnostech“ na čele kandidátky, než u nás. Má to své výhody i nevýhody.

Víte, já měl podle výsledků připraveny dvě argumentace, na které jsem chtěl upozornit. A vyplnily se vlastně obě zároveň. Takže vám je obě přednesu:

Kdyby Fico vyhrál, chtěl jsem zdůrazňovat, že konzervativní pohled v Evropě sílí. Slováci se od nás moc neliší a jak vidno, na protiválečných, protimigračních a proti LGBT tématech se dá udělat velmi solidní třiadvacetiprocentní výsledek, který bude i u nás bedlivě sledován a napodoben. Jak vidno, voličů, kteří mají války na Ukrajině plné zuby a mají plné zuby EU, těch je na Slovensku docela dost na volební vítězství.

Kdyby SMER dopadl hůř, než mu přisuzovaly průzkumy, tak jsem chtěl zdůraznit, že Fico je v politice už dlouho, do ledasčeho se namočil, za tu dlouhou dobu na něm ulpěla celá řada skutečných i domnělých hříchů a leckterý volič mu to prostě neodpustil. Slovensko také nezažilo žádné masové protesty proti vládě a nezformoval se v nich žádný nový výrazný lídr. Průměrný (neexistující) volič občan tam byl nucen si vybrat mezi těmi, které už všechny volil a kteří v jeho očích už několikrát selhali. U nás by proto výsledky mohly být třeba o něco lepší, protože Ficovu rétoriku u nás dělá především Jindra Rajchl a i když mu nasazují psí hlavu jak mohou, vládních hříchů se zdaleka nedopustil. Nějaké žabomyší spory o tom, nakolik je vlastenec… o tom většinový volič u nás vůbec nic neví.

Mohl bych tady i zmínit další příčiny – nadržování médií té jedné jediné evropsky hodnotné straně, pro kterou stálo za to i sáhnout do kešeně a vypravit zvláštní vlaky pro studenty v zahraničí. Když Babiš podpořil Fica, tak to samozřejmě bylo vměšování do slovenských záležitostí, ale když totéž udělal Guy Ferhofštad, tak to bylo jedině správné a vhodné. Ale je to zbytečné… prostě to nezafungovalo.

Česká televize zase dokolečka dokola omílala exit pooly, tedy povolební odhady, které vyšly dobře Progresívnému Slovensku a vůbec u nás začali s oslavami vítězství pravdy a lásky dost předčasně. Dřív, než byly k dispozici první výsledky. Dost to připomínalo volbu Trumpa prezidentem, kdy sice vyhrál Donald, ale v České televizi to ještě dlouho vypadalo na vítězství Hillary. Kyselé ksichty našich pravdomluvných novinářů si užiju. Stejně tak ještě rozmáznu henty „renomované agentury“ pro výzkum veřejného mínění, protože jejich exit pooly byly úplně mimo. Ale úplně.

Buď lidi, odcházející z volebních místností, nechtějí ani anonymně říkat, jak doopravdy volili a nebo už to nejsou žádné nezávislé agentury. Nebo obojí dohromady.

Fico výrazně zvítězil, Progresívne Slovensko s velkým odstupem druhé, HLAS je těsně třetí. O procento…

Maličko odbočím a pochlubím se…. Co jsem říkal? Kdo to říkal? Já jsem to říkal? V rozporu s průzkumy, v rozporu s názory odborníků, ba dokonce v rozporu s exit pooly a v rozporu s mým politologickým guru Vlkem, jsem dva dny před volbami tvrdil, že Šimeček zase tak moc neuspěje. Od minula nijak nezměnil komunikaci a jejich muži s vagínami a ženy s penisy byla příliš velká síla na naše bratry Slováky, kteří se od nás moc neliší, ale mají v sobě víc studu a víc věří v Boha. Pokud vím, byl jsem jediný, kdo měl o PS takové pochybnosti.

Asi začnu dělat i workshopy pro začínající politiky. Samozřejmě to bude přímo nehorázně drahé…

Nejlepší odhad měl nakonec Deník N, od kterého bych to tedy nečekal, který ze svých vlastních povolebních zjišťování předpověděl Ficovo velké vítězství a naopak propad Progresívneho Slovenska.

Překvapením voleb je pro mě Igor Matovič. Za jeho tříleté magoření v pozici premiéra dostal skoro deset procent. Na to, že kvůli němu padla vláda a kvůli němu se stalo tohle všechno, tak mu ještě věří docela dost lidí. Kdybych to měl extrapolovat do naší politiky, dovedete si představit, že by Fialova ODS udělala v příštích volbách deset procent? V situaci, kdy je tady velmi silné hnutí ANO? Nemám samozřejmě ještě mapu přesunu voličských preferencí, ale troufám si tvrdit, že Matovič neubral Ficovi, ale ubral Šimečkovi. Dokonce bych si troufal tvrdit, že to byly právě holky s penisem a kluci s vagínou, co vyděsilo i liberálnější Slováky a nakonec svůj hlas dali raději magorovi než zvolené LGBTQXYZ budoucnosti. Šimeček má o čem přemýšlet.

Dále bych rád upozornil na železný jev. Kdo shodí vládu, ve které seděl, ten je ve volbách zpravidla potrestán. Strčit Richardu Sulíkovi včera v noci do zadnice roxor, tak ho přeštípne. Volby byly předčasné, ale předčasné o blbých pět měsíců. Nakonec Sulík utekl hrobníkovi z lopaty, ale bylo to jen tak tak a oproti minulým volbám oslabil. Je nejmenší z těch, co se dostali. Může přemýšlet, jestli mu to stálo za to. Obzvlášť, když jeho bývalý kamarád Matovič vlastně docela zabodoval.

Právě úspěch Matoviče podle mě zařídil, že Fico je při sestavování vlády na delší straně páky. Fico s Pelegrinim mohou přibrat do koalice konzervativní KDH a případně, kdyby to nestačilo, i SNS nebo SaS a obejdou se bez Matoviče. Ale Progresívne Slovensko s Pelegrinim to jen s SaS dohromady nedají. Bez Matoviče to nepůjde a Sulíkovi se asi moc nebude chtít.

Nedávný premiér Eduard Heger pohořel i se svými Demokraty… ale to se dalo čekat. Vyhrát v neoblíbenosti nad Matovičem, to chce skutečně talent, jaký se hned tak nevidí. Když jste jmenovaným premiérem a tři měsíce před volbami požádáte prezidentku, aby vám odejmula pověření, to už je na Chocolouška. Po právu propadl a jeho voliče si dovolím označit za nepoučitelné.

Boris Kollár se může dál věnovat výrobě dětí, ale v politice jeho velkou rodinu nikdo moc neocenil. Nechci mu do toho kecat, ale konzervativec oceňuje rodinu s jednou manželkou, ne s deseti.

Aliance, která deklaruje svoje prozápadné smerovanie, se nakonec také nedostala. A vzala sebou zřejmě reálnou možnost, aby Progresívne Slovensko sestavilo vládu.

Nedostalo se ani hnutí Republika Milana Uhríka. O kousek… Vzhledem k jejich výsledkům z poslední doby, je t vlastně úspěch… ale samozřejmě hořký.

Nebudu zatím komentovat přesné rozložení slovenské Národní rady a tedy i možné budoucí koalice. Nechám si to na zítra. Ale myslím, že mohu s klidným svědomím říci, že mír na východní frontě a obava z Ukrajiny v NATO je o dost silnější, než s EU na věčné časy v progresivním duhovém pochodu.

Kromě toho si myslím, že Pelegrini ještě dostane od liberálů nabídku, která se nedá odmítnout… a s ním i Matovič a Sulík, aby vládu s PS dohromady upekli. Fico sice impozantně vyhrál a Progresívné Slovensko zůstalo daleko za očekáváními, ale Uršulka udělá všechno, aby to dopadlo podle ojropředstav. Pelegrinimu ten tlak nezávidím. V podstatě se rozhoduje, která nenávist je horší. Jestli ta od národa nebo ta z Evropské komise.

Na závěr bych se ještě chtěl zeptat… jak je to s těmi volebními podvody? Říkalo se, že progresivisti pomocí počítačů výsledky upraví. Říkalo se, že se vyměňují urny… Jak to je teď s volebními podvody, když Fico vyhrál? Zapomeneme na to, když to vlastně dobře dopadlo a žádné bidenovské křivky nebyly? Nebo je vítězství Fica důkazem, že volby jsou v pořádku?

Chci vás tím jen vybídnout, abyste si dávali pozor na to, co říkáte. Není žádná sranda, mluvit o volebních podvodech. To se totiž dotýkáme samé podstaty společenské smlouvy. Mluvit o volebních podvodech je větší odpovědnost, než obviňovat deset Rakušanů a sto Fialů. Dopad těchto tvrzení je horší, než propaganda majnstrýmových médií. Pokud by se totiž ukázalo, že volby jsou opravdu podvod, tak začne občanská válka. Ta skutečná válka, ve které se bude skutečně vraždit. Není závažnějšího tvrzení, než že se podvádí ve volbách. Neříkejte to prosím lehkomyslně.

Zdroj: Kdo by to byl čekal… | Vidlákovy kydy (vidlakovykydy.cz)